|
Římské lázně a saunový svět.
Vičánková, Lenka ; Macháčková, Šárka (oponent) ; Dýr, Petr (vedoucí práce)
Diplomová práce byla vypracována jako návrh interiéru Římských lázní a saunového světa. Římské lázně a saunový svět se nachází ve 3.NP objektu Aquacentra, jehož návrh byl zpracován ve Specializovaném ateliéru ve 2. ročníku navazujícího magisterského studia. Součástí návrhu bylo i navržení dispozic 3.NP, ve kterém jsou lázně a saunový svět umístěny. Objekt Aquacentra je navržený na turisticky lukrativním místě, a to poblíž břehu Brněnské přehrady, která leží v severozápadní části města Brna blízko městské části Brno-Bystrc.
|
|
Centrum volnočasových aktivit Brno-Brněnská přehrada
Kuča, Jiří ; Blažek, Lukáš (oponent) ; Dulenčín, Juraj (vedoucí práce)
CENTRUM ROZŠIŘUJE MOŽNOSTI SPORTOVNÍHO I RELAXAČNÍHO ŽIVOTA NA BRNĚNSKÉ PŘEHRADĚ. HLAVNĚ JE URČENO PRO ROZŠÍŘENÍ VODNÍCH SPORTŮ - PŘEDEVŠÍM VESLOVÁNÍ A PRO POTÁPĚČSKÝ KLUB. OBA KLUBY JSOU URČENY PŘEDEVŠÍM STUDENTŮM VYSOKÝCH ŠKOL V BRNĚ, PRO NĚŽ NABÍZÍ I MOŽNOST UBYTOVÁNÍ. DÁLE JSOU V OBJEKTU PRONAJÍMATELNÉ PROSTORY PRO MOŽNOST KONÁNÍ PŘEDNÁŠEK, WORKSHOPŮ, RAUTŮ... KAVÁRNA A RESTAURACE JSOU SAMOZŘEJNOSTÍ. „VĚTRNÁ FASÁDA“ - MOBILNĚ ARCHITEKTONICKÝ PRVEK - PLÁTKY MOSAZNÉHO PLECHU SE VE VĚTRU POHYBUJÍ A OŽIVUJÍ FASÁDU. SKLAD LODÍ ZA FASÁDOU JE TAK TRVALE PROVĚTRÁVÁN ALE NEPŘÍSTUPNÝ VEŘEJNOSTI.
|
|
Architektura jako příležitost k tvorbě
Svobodová, Šárka ; Brůhová,, Klára (oponent) ; Vorlík,, Petr (oponent) ; Zálešák, Jan (vedoucí práce)
Dizertační práce je zaměřena na problematiku provázanosti architektury a výtvarného umění v období mezi lety 1945–1989. S ohledem na charakter výzkumu, který měl tendence rozpínat se do šířky a svými výstupy směřoval jak do oblasti teorie (v publikačních výstupech), tak do oblasti kurátorství, popularizace a aktivismu, je textová část dizertační práce uspořádána jako soubor uveřejněných a k uveřejnění přijatých prací. Všech pět textů, opatřených pro účely dizertační práce společným úvodem a závěrem, spojuje stejné rámcové téma a je v nich kladena totožná výzkumná otázka – jak vypadala spolupráce architektek či architektů a výtvarných umělkyň či umělců v daném období v praxi? Odpovědi na tuto otázku autorka dizertační práce hledá na pěti konkrétních příkladech tvůrčích osobnosti (architektů Jana Dvořáka a Igora Svobody), objektů (vila s ateliérem umělce Imricha Vaneka) a urbanistických celků (sportovní areál za Lužánkami v Brně a brněnská přehrada). Souhrn dílčích textů pak společně pojmenovává a reflektuje aktuální témata, jakými je komplikovaný vztah naši společnosti k dílům vzniklým v době státního socialismu a s tím související nedostatečná památková ochrana vedoucí k nevratným ztrátám hmotných dokladů o poválečné architektonické a umělecké produkci u nás. Cílem práce je poukázat prostřednictvím konkrétních příkladů na kvalitu dobové produkce, s níž nedostatečná ochrana a slabá odborná péče ze strany relevantních institucí výrazně kontrastuje. I proto je praktickým výstupem soubor aktivit přesahující rámec akademického uchopení tématu. Z nich nejvýrazněji vystupuje výstavní projekt Nechtěné dědictví připravený pro Muzeum města Brna, stejnojmenná autorská kniha a série doprovodných veřejných akcí. Popularizace, medializace a politizace tématu podložené odborným výzkumem se totiž pro tuto chvíli ukazuji být tím nejúčinnějším nástrojem záchrany uměleckého a architektonického dědictví druhé poloviny 20. století. Závěrem badání je pak přesvědčení, že téma přesahuje umělecko-historickou rovinu a je třeba jej nahlížet prizmatem společensko-politickým.
|
|
Římské lázně a saunový svět.
Vičánková, Lenka ; Macháčková, Šárka (oponent) ; Dýr, Petr (vedoucí práce)
Diplomová práce byla vypracována jako návrh interiéru Římských lázní a saunového světa. Římské lázně a saunový svět se nachází ve 3.NP objektu Aquacentra, jehož návrh byl zpracován ve Specializovaném ateliéru ve 2. ročníku navazujícího magisterského studia. Součástí návrhu bylo i navržení dispozic 3.NP, ve kterém jsou lázně a saunový svět umístěny. Objekt Aquacentra je navržený na turisticky lukrativním místě, a to poblíž břehu Brněnské přehrady, která leží v severozápadní části města Brna blízko městské části Brno-Bystrc.
|
|
Centrum volnočasových aktivit Brno-Brněnská přehrada
Kuča, Jiří ; Blažek, Lukáš (oponent) ; Dulenčín, Juraj (vedoucí práce)
CENTRUM ROZŠIŘUJE MOŽNOSTI SPORTOVNÍHO I RELAXAČNÍHO ŽIVOTA NA BRNĚNSKÉ PŘEHRADĚ. HLAVNĚ JE URČENO PRO ROZŠÍŘENÍ VODNÍCH SPORTŮ - PŘEDEVŠÍM VESLOVÁNÍ A PRO POTÁPĚČSKÝ KLUB. OBA KLUBY JSOU URČENY PŘEDEVŠÍM STUDENTŮM VYSOKÝCH ŠKOL V BRNĚ, PRO NĚŽ NABÍZÍ I MOŽNOST UBYTOVÁNÍ. DÁLE JSOU V OBJEKTU PRONAJÍMATELNÉ PROSTORY PRO MOŽNOST KONÁNÍ PŘEDNÁŠEK, WORKSHOPŮ, RAUTŮ... KAVÁRNA A RESTAURACE JSOU SAMOZŘEJNOSTÍ. „VĚTRNÁ FASÁDA“ - MOBILNĚ ARCHITEKTONICKÝ PRVEK - PLÁTKY MOSAZNÉHO PLECHU SE VE VĚTRU POHYBUJÍ A OŽIVUJÍ FASÁDU. SKLAD LODÍ ZA FASÁDOU JE TAK TRVALE PROVĚTRÁVÁN ALE NEPŘÍSTUPNÝ VEŘEJNOSTI.
|
|
Sezónní změny makrozoobentosu Brněnské nádrže v průběhu manipulací s vodní hladinou
OPATŘIL, Jan
Na Brněnské přehradě v současnosti probíhá celá řada opatření zaměřených na celkové ozdravení prostředí s cílem především omezení výskytu sinicových vodních květů. Základním zásahem v tomto směru je snížení vodní hladiny v letech 2009-2010, kdy byla hladina snížena až o 9 m. Tímto zásahem se obnažila většina plochy dna a ve zbývajícím jezeře se zcela změnily kyslíkové poměry. Cílem mé práce je vyhodnocení změn v makrozoobentosu nádrže v reakci na tyto zásahy a opatření. Na vybraných profilech nádrže, zvolených s ohledem na stav vodní hladiny a hloubkových poměrů byly sezónně odebírány vzorky makrozoobentosu Ekmanovým drapákem. Vzorky byly odebírány na lokalitách Hráz, Střed, Litorál, Rakovec, Zouvalka, Rokle a Horní vzdutí. Paralelně se vzorkováním byly měřeny i vybrané parametry prostředí (teplota, O2 ) v epilimniu a hypolimniu. Odebrané vzorky byly promyty a zakonzervovány k pozdější determinaci a kvantifikaci v laboratoři. Veškeré odebrané vzorky makrozoobentosu jsem pro přehlednost rozdělil do tří skupin: Chironomidae, Oligochaeta a Ostatní. Výsledkem je grafické znázornění biomasy a density po lokalitách v jednotlivých rocích a jeho diskuze s abiotickými faktory.
|
| |